Zavedení 55% cel na čínské zboží prezidentem Donaldem Trumpem přichází v době, kdy globální obchodní vztahy čelí napětí a nejistotě.
Abychom porozuměli dopadu těchto opatření, je nutné vrátit se do 70. let, kdy probíhalo tzv. tokijské kolo obchodních jednání. V té době Spojené státy, jako dominantní výrobní velmoc, usilovaly o obnovu světového hospodářství a byly ochotny obětovat část své výrobní základny výměnou za přístup na zahraniční trhy, zejména pro zemědělské produkty.
Místo vývozu amerických automobilů do Evropy se USA rozhodly investovat do lokální výroby – například automobilky Ford (F) ve Velké Británii a GM (GM) s Opelem v Německu. Čína tehdy ještě nebyla součástí mezinárodního obchodního systému. Klíčovým hráčem v oblasti vývozu průmyslového zboží v Asii byl Tchaj-wan, jehož údaje později v obchodních statistikách splynuly do kategorie „Asie, jinde nespecifikovaná“.
Po vstupu Číny do světového obchodního systému byly uplatňovány pravidla nejvyšších výhod (MFN), které umožňovaly jednotné a předvídatelné nastavení cel. Průměrná MFN cla Číny dnes dosahují zhruba 7,4 %, a i když údaje o amerických clech na čínské zboží nejsou přesně srovnatelné, nejsou o mnoho vyšší. Vzájemné obchodování tak dosud probíhalo v relativně vyváženém rámci.
Dnešní jednostranné zvýšení amerických cel na 55 % představuje podle globálních standardů mimořádně vysokou hodnotu. Místo vytváření prostoru pro domácí výrobu takové tarify spíše brání dovozu a zvyšují náklady pro spotřebitele i podniky. V případě, že pro čínské zboží neexistuje žádná domácí náhrada, což je častý případ, dopad je citelný zejména pro malé firmy, které nemají kapitál na předfinancování procleného zboží.
Američtí velkoobchodníci a drobní podnikatelé jsou tak nuceni hradit tyto dodatečné náklady dlouho před tím, než vůbec začnou zboží prodávat. Mnozí z nich to finančně nezvládnou a budou nuceni svou činnost omezit nebo ukončit.
Přestože ministr financí Scott Bessent mluví o vítězstvích v obchodní politice, realita je jiná. Spojené státy měly dosud systém, který podporoval rozmanitou nabídku produktů na trhu a umožňoval jak malým, tak velkým firmám zůstat konkurenceschopné. Nová celní politika tento rovnovážný systém rozvrací a nahrazuje jej nejistotou, v níž není jasné, kam americká ekonomika směřuje.
Jediným vítězem se v tuto chvíli zdá být Čína. Ta nyní může uvalit 10% clo na veškeré americké zboží, tedy víc než dříve umožňovala pravidla MFN. Navíc, vzhledem k americkým restrikcím na export vyspělých technologií, se většina amerického vývozu do Číny omezuje pouze na zemědělské komodity. I zde ale není zaručeno, že si americké firmy dokážou udržet konkurenceschopnost.
Zvláštní pozornost si zaslouží i oblast vzácných zemin, kde neexistuje realistická šance, že by se USA mohly stát soběstačnými jen kvůli celním bariérám. Složitost těžby, chybějící infrastruktura a ekologická rizika znemožňují rychlý přechod k domácí těžbě a zpracování.
Zavedením vysokých cel se Trumpova administrativa snaží nejen omezit závislost na Číně, ale také vytvořit dodatečné příjmy, které mají pomoci financovat dřívější daňové škrty. Ty však převážně zvýhodnily korporace a nejbohatší vrstvy. Naopak nízkopříjmové a střední vrstvy obyvatelstva budou nejvíce zasaženy – levné zboží z Číny bude buď hůře dostupné, nebo výrazně dražší.
V důsledku toho mohou americké domácnosti čelit nárůstu životních nákladů, aniž by za to dostaly jakoukoli kompenzaci v podobě lepší nabídky nebo větší domácí produkce. Akciové trhy, které často reagují na geopolitické kroky pozitivně, zde nemají příliš důvodů k oslavě. Vliv takto tvrdých opatření je spíše negativní a destabilizující.
Zkušenosti z posledního kola světových obchodních jednání, tzv. kola v Dauhá, ukázaly, že cla v rozmezí 1–5 % jsou v moderní ekonomice považována za běžnou „daň z přeshraničního prodeje“. Nejsou zásadní překážkou pro dovoz ani pro konečné ceny. 55% clo je však zásadní odklon od tohoto konsenzu a může se stát brzdou nejen pro dovoz, ale i pro celé logistické řetězce.
Důvodem, proč USA tradičně méně exportují, je velikost jejich domácího trhu. To však neospravedlňuje nastavení tarifního systému, který více slouží politickým zájmům než ekonomické logice. A právě v tom spočívá největší riziko této strategie – místo posílení domácí ekonomiky může vést k jejímu oslabení.
Trumpova 55% cla na čínské zboží jsou opatřením s dalekosáhlými důsledky pro americké firmy i spotřebitele. Místo slibovaného oživení průmyslu přinášejí vyšší náklady, nejistotu a hrozbu poklesu životní úrovně. Ve světě, kde byly nízké tarify považovány za samozřejmost, jde o krok zpět. A ačkoli má politika vysokých cel své politické zastánce, její ekonomický přínos zůstává velmi pochybný.
La livre sterling s’est nettement renforcée face au dollar américain lundi, après que le président Donald Trump a annoncé sa décision de reporter les actions militaires contre l’Iran, déclarant que les négociations entre les deux pays progressaient de manière productive et pourraient conduire à une désescalade du conflit au Moyen-Orient. La hausse de la livre a été attribuée à une diminution des risques géopolitiques et à la baisse des prix du pétrole, qui a exercé une pression sur le dollar.
L’affaiblissement de la devise américaine s’est également reflété dans l’indice du dollar (DXY), qui a reculé de 0,55 %. Cela a apporté un soutien supplémentaire au taux de change de la livre. Le message de Trump sur la plateforme de médias sociaux Truth Social, où il a qualifié les négociations avec Téhéran de « très bonnes et productives », a contribué à améliorer le sentiment sur les marchés mondiaux. Cependant, les médias iraniens ont démenti l’existence de contacts directs ou indirects entre les deux pays.
Malgré cette contradiction, la réaction des investisseurs est restée globalement positive : les indices boursiers de Wall Street ont ouvert en hausse, tandis que les prix du pétrole ont reculé, accentuant la pression sur le dollar. Fatih Birol, directeur de l’International Energy Agency (IEA), a déclaré que la crise actuelle au Moyen-Orient exerce un impact plus important sur le marché de l’énergie que les deux chocs pétroliers des années 1970 réunis, éclipsant les conséquences du conflit entre la Russie et l’Ukraine sur les approvisionnements en gaz.
Sur fond d’incertitudes géopolitiques persistantes, les principales banques centrales engagées dans un cycle d’assouplissement de leur politique monétaire ont maintenu leurs taux d’intérêt inchangés la semaine dernière. Cela a renforcé les doutes concernant les conséquences potentielles du conflit au Moyen-Orient pour l’économie mondiale. Les marchés monétaires intègrent une probabilité modérée (environ 52 %) d’une hausse du taux directeur de la Bank of England lors de sa réunion du 18 juin. Parallèlement, les marchés américains n’anticipent pas de baisse de taux de la Federal Reserve et évaluent la probabilité d’un resserrement de la politique monétaire de 5 points de base lors de la réunion du 17 juin.
Les responsables de la Fed continuent de suivre de près l’évolution des prix de l’énergie. Le président de la Fed de Chicago, Austan Goolsbee, a indiqué qu’il restait optimiste quant à la possibilité de baisses de taux d’ici la fin de 2026, mais que des preuves plus solides d’un recul durable de l’inflation étaient nécessaires pour que cela se produise. Il a expliqué que, désormais, les risques de prix s’orientent davantage vers une accélération de l’inflation et que la question clé est de savoir combien de temps il faudra pour que la hausse des prix du pétrole ait un impact significatif sur l’économie.
Dans ce contexte, le responsable de la Fed Stephen Miran a souligné que l’institution ne devait pas prendre de décisions influencées par des événements de court terme, car l’équilibre des risques demeure incertain et freine la mise en œuvre de mesures énergiques dans un sens comme dans l’autre.
D’un point de vue technique, les cours tentent de se maintenir au-dessus de la moyenne mobile simple (SMA) à 200 jours ; en cas de succès, les acheteurs auront une opportunité à saisir. Il convient également de noter que l’indice de force relative (RSI) est proche de la zone positive, ce qui témoigne d’un sentiment haussier. Le prochain obstacle sera le seuil psychologique de 1,3500 ou la moyenne mobile simple à 50 jours.
Le tableau ci-dessous montre la variation en pourcentage de la livre sterling face aux principales devises depuis le début du mois. La livre sterling a affiché la plus forte progression face au dollar néo-zélandais.
QUICK LINKS
ForexMart is authorized and regulated in various jurisdictions.
(Reg No.23071, IBC 2015) with a registered office at First Floor, SVG Teachers Co-operative Credit Union Limited Uptown Building, Corner of James and Middle Street, Kingstown, Saint Vincent and the Grenadines
Restricted Regions: the United States of America, North Korea, Sudan, Syria and some other regions.
Contactez-nous 
